Chili chilli

1. února 2010 v 19:01 |  Život
Ve škole jsem se ulila z poslední hodiny a ty předchozí čtyři nakonec nebyly tak strašný, jak jsem očekávala. O němčině jsem se dokonce docela zasmála. Akorát si už nemůžu vzpomenout, čemu.
Koupila jsem obědy a zjistila jsem, že tento měsíc budou moje oblíbené tortelíny a ještě asi dvě další chutná jídla. Taky jsem si navolila pokrm zvaný hrášek po benátsku, mimochodem.
Pak jsem si došla na oběd k babičce, která o tom nevěděla - jistě že jí to maminka zapomněla oznámit, a ještě mi tvrdila, že jí to měl oznámit taťka, zatímco taťka o žádném obědě nic nevěděl - , ale vůbec to nevadilo, měla ještě maso s rýží od neděle. Ta omáčka byla vynikající. Cestou tam jsem zjistila, jak hezky zní jméno Tristan, zkoušela jsem si zvučně říkat "Hello, Mr. Madina!" a mezi námi, už jen to jejich please s přídechem za p zní skvěle. Nemyslíte? Haha, baví mě hrát si na to, že to tady někdo čte. Ne, nejsem posedlá. Už ne tolik.

Mám nové šaty. Radost z nich by se sice ani v nejmenším nedala porovnávat s radostí z těch prvních, ale jsou hezky červený a společenský.
Cestou z Hradce jsem usnula se sluchátky v uších, hrály mi dokola čtyři písničky od Johna Mayera.

Právě něco spadlo ze stolu a ve mně to hrozně hrklo! Nesnáším tyhle šoky! Vždycky mi na chvíli zkazí náladu.
Trošičku mě dojal email od toplistu, z předchozího blogu. Pořád tam chodí lidé - moji "přátelé" a mně je to tak líto. Přece jenom jsem tam psala tři? roky, takových zaznamenaných vzpomínek i trapných článků, které bych studem nejradši smazala, ale samozřejmě to neudělám. Mám ho ráda.
A jsem příliš přecitlivělá!

V poslední době dostávám chuť se líbat v naprosto nevhodných situacích. O hodině fyziky, nebo v autě.
Asi jsem příliš nadržená! Ha ha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama