Jarky

1. března 2010 v 18:59 |  Život
Strávila jsem pět dní prázdnin na horách. Jak jsem s oblibou prohlašovala, jsem ráda za ten týden bez facebooku a počítače celkově. Na druhou stranu je pravda, že ke konci už mi to trochu chybělo, ta komunikace s lidmi, ale to se mi stýská vždycky. Přijde mi, že čím jsem starší, tím je pro mě těžší odtrhnout se na delší dobu od domova a kamarádů, zvláštní.
Taky mě dostává, jak lidi píší do statusů, jak se těší, až si odpočinou od fejsbuku a pak se vrátí, hned se přihlásí a jedou v tom zase. Zvláštní droga, ten fejs. :P
Bez kompu bylo pro mě snadný se znovu začíst do Rozbřesku, kterým už jsem se prokousávala od října. Konec byl sice docela složitý a někdy až moc zdlouhavý, ale když se zpětně ohlídnu po všech čtyřech dílech, musím uznat, že to stejně jsou jedny z nejlepších knížek, jaké jsem kdy četla, přirostly mi k srdci...
Kromě čtení jsem dost pracovala na angličtině, dokonce jsem si dobrovolně vypočítala několik příkladů z fyziky a přečetla děják. No a zbytek času jsem spala, válela se, se zájmem poslouchala francouzsko-německé rozhovory babičky a dědy, napsala pár stránek do deníku, fotila si vlasy pod světlem lampy, když vypadaly nejvíc oranžově a tak. V chatě byl ping pong, ten jsme s bráchou často hráli, bavilo mě to. Vymyslela jsem si speciální podání z leže zády k síti, ten stůl mi navíc přišel dost erotickej, vzbuzoval ve mě různý představy xD. No, aspoň jsem měla na co myslet na vleku. Jo, taky jsme lyžovali. Moc mě to nebavilo, brácha se mnou ani nechtěl dělat hodiny (a když jsem ho uplatila dvěma čokoládami, po několika jízdách spadl a tím jsme skončili).
Zažila jsem tam ale pár vtipných nebo hezkých okamžiků, hned první den jsme šli i s mamkou na procházku. Bylo zrovna hezky, přímo pařilo sluníčko, takže jsme si po prvním kopečku s babičkou musely sundat čepice, rukavice, šály, rozepnout bundy... Směšné. Došly jsme až do Polska (k hranicím :P), kde jsme se vyfotili - po kolena zaboření ve sněhu, plus s dědovou rychlostí focení, to bylo ještě směšnější. :D
Ke konci týdne už to tálo, zažili jsme doslova přechod zimy v jaro :). Během poslední desetikilometrové procházky jsme viděli kočičky na stromě ještě zasypaném sněhem, navíc příjemně vál vítr, cítila jsem jaro ve vzduchu.
Těším se. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama