23. 4., den, kdy mi Dita poprvé zapletla vlasy

28. dubna 2010 v 14:50 |  Myšlenky
vlasy
A pak jsme jely na kole a mně upad blatník. Už jsem si ho sundala a dneska jsem jela znovu s Terkou. Do školy. Byly jsme z toho dost vypleskaný, hlavně, když na nás vyjelo auto jen, co jsme nasedly na kola a když jsme musely kličkovat u parkoviště a kousek vedle školy nám dal nějakej pán přednost a my se na něj hezkou chvíli jen tak usmívaly. :D
V rybníčku nějací pánové lovili nepořádek... V takový malý lodičce.

Dneska jsem celej den něco cejtila pod nosem, fuj. Bylo to dost otravný. A na chodbě to nebylo.

Jsem jako bez nálady. Přestože mám doma Gilmorky, cesta ze školy byla veselá a rychlá (kola ;)), zejtra se ve škole nic neděje a v pátek tam vůbec nejdu. Cítím, že už to není jako dřív. Náš vztah. Je to zvláštní, jako by se to něco zrodilo ze dne na den a teď to nechce pryč. Ale proč mám pocit, že to jde i z druhé strany? Všechny pokusy to zachránit jsou zoufalý a čím větší je snaha, tím je to horší... Možná to zase jenom zveličuju... Možná potřebuju poradit, co dělat. Utěšit, že tohle je normální. Nebo taky ne.
Nějak nevím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 29. dubna 2010 v 9:10 | Reagovat

Myslíš vztah mezi náma čtyřma?
Evča, ta přestávku co přestávku neřekne ani ň. Terka, tu už sme řešily. A my dvě sme myslim na tom nejlíp. Vztah nás dvou mně vyhovuje. :*

2 Terez Terez | 29. dubna 2010 v 14:09 | Reagovat

Myslela jsem vztah mezi mnou a jím. Ale už je to lepší...
Taky mi náš vztah moc vyhovuje :) :*

3 wwwholka wwwholka | Web | 2. května 2010 v 11:47 | Reagovat

Ty jsi hrozně zvědavá, ale já zase strašně ráda o Londýnu vyprávím.xD Jako když jsme jeli z Česka do Londýna, tak jsem byla OK, vzala jsem si totiž před cestou Kinedril. Jenže poslední den, kdy jsme byli celý den v Londýně, tak mi začínalo být špatně - asi z hladu? Měla jsem hroznou chuť na řízek.xD - Už když jsme lezli na trajekt, tak mi bylo trochu blbě, ale nejhorší v autobuse - to Německo! To bylo tak strašný a nekonečný, ale zvládla jsem to.xD Jinak tam i nazpátek jsme jeli Eurotunelem.
Jako my jsme taky měli úžasnou rodinu - teda až na ty večeře. Určitě nevařili špatně, ale když já jsem ták strašně vybíravá.:D Snídaně jsme měli taky luxusní a aji ten barák byl v pohodě. Nejlepší na tom bylo, že si ta rodina s náma chtěla povídat. Někdo říkal, že ty jejich jsou nějaký protivný a vůbec se s nima nebaví... A bydleli jsme v Oxfordu.:)

4 Terez Terez | 2. května 2010 v 19:16 | Reagovat

[3]: Já jsem tam skoro nejedla ani nepila, nějak na to nebyl čas - takže z toho to taky mohlo být :) (o to víc jsme se vždycky narvali při večeři :P). Mně bylo nejhůř při cestě zpátky v Česku, ty výmoly a zatáčky, fuj - typický, celou cestu autobusem v pohodě a pak půl hodiny před cílem jsem myslela, že to nezvládnu. :D

Jo, u nás si taky dost lidí stěžovalo, že je ti jejich ubytovatelé úplně ignorují, my jsme byly rády za naši starostlivou upovídanou Glorii :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama