Puntíkovaná

10. května 2010 v 20:27 |  Kecičky
Když někoho známého/zajímavého/hezkého potkám na ulici, většinou se za ním otočím. Už je to takovej můj zvyk, otáčím se skoro automaticky. Nejednou se mi stalo, že se dotyčný otočil taky. Mísí se ve mě pak smíšený pocity, závisející na tom, o jakou osobu jde.
Při dnešní cestě z hudebky jsme potkali fyzikáře. Otočila jsem se, protože se mi líbila barva jeho košile. A taky ze zvědavosti. On se neotočil. Kdyby jo, asi by mě to dost rozhodilo.
Když jsem šla z hudebky podruhý, naproti mně šel kluk. Už ani nevím, co přesně měl na sobě nebo jaký měl vlasy, ale tuším, že dlouhý. Bylo na něm hodně hnědý barvy, měl hezký hnědý oči. Dívali jsme si do očí (v tom se taky vyžívám :P) a pak se za sebou otočili. Oba. Ten pocit vítězství mě tak rychle naplnil, že jsem se neubránila smíchu. Dokola jsem si jak idiot opakovala "jo, jo, jo, jo, joo!", výskala jsem tím nesmyslným štěstím, což se ještě upevnilo, když jsem se otočila podruhý a on byl stále otočený.
Přeběhla jsem silnici a na poslední chvíli se otočila potřetí a on stál uprostřed chodníku a pořád se díval. Provokatér! Tím už mě docela vyděsil :D.
Jednou jsem si tímhle pouličním otáčením a zdravením nechtěně vytvořila kamaráda, kterej se pak začal ohlašovat až moc často a já se ho pak spíš bála (naštěstí bez kostkovaný bundy mě snad nepozná :).

Vyhovuje mi jedno společný otočení, zasmátí a pak konec. :P
by_iheldthemoon
Jinak dneska faajn den, dokonce jsem byla pochválena o dějepise, dmula jsem se pýchou. xD Na zítřek nic neumím, ale jinak pohoda... Už vidím ty stresy zítra před fyzikou.

Chtělo by to nějaký vzrušení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ká | Web | 10. května 2010 v 21:32 | Reagovat

Puntíkovaná, taky se otáčím! A do očí koukám.. Ale nikdo se se mnou zatím neskamarádil a usmál se někdo málokrát, když už se otočil, většinou udiveně a nepřístupně. Br. Vzrušení.. taky ho hledám. Co nejčastěji, hlavně nezapadnout do stereotypu!

2 Terka Terka | Web | 11. května 2010 v 19:02 | Reagovat

já se na Tebe usmívám! A budu :)
Ano, STEREOTYP, přesně tohle slovo jsem měla ve článku, ale nějak se mi nedařil zakomponovat do věty, tak jsem ho smazala. Ale přesně takhle jsem to myslela.

3 *yesterday* *yesterday* | Web | 12. května 2010 v 19:55 | Reagovat

Neotáčím se, ale směju se na všechny strany :)

4 Téé Téé | Web | 16. května 2010 v 21:54 | Reagovat

Dlouhovlasej s hnědýma očima? Kde?:)
Já vlastně nemůžu ani pomyslet...ale taky se otáčím a když se otočí i ten druhý, je to milé....ale samozřejmě  ve vší počestnosti;)

5 Ká | Web | 19. května 2010 v 19:41 | Reagovat

Včera jsem si na tebe vzpomněla..
Otočila jsem se a on také a pak jsme se potkali ještě jednou, bylo to takové smavé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama